Je to o tom, čo všetko sú schopní českí sudcovia vymyslieť, aby nemuseli riešiť jednoduchý prípad spravodlivo, rýchlo a efektívne. Je to právní formalizmus v praxi.
Ďalej je to v češtine: pokiaľ vám to vadí, tak pripomínam, že zo Slovenska som odišla vďaka nefungujúcej spravodlivosti. Slovenskí novinári ma ignorovali, odmietali o týchto prípadoch informovať. Nikto mi zo Slovákov nepomohol….
Jde o tuto českú kauzu:
Trestní oznámení jsem podala už dávněji: i ohledně třech soudkyň, i ohledně advokátů přidělenými soudem. Zamítli mi jich, prý to není trestní čin. Mám odpovědi ze státního zastupitelstva, z policie, podávala jsem i odvolání. Podle nich se nic nestalo a je to odloženo ad acta.
Na jedné debatě před volbami jsem poprosila bývalého českého policejného prezidenta Martina Červíčka, jestli můžu s ním mluvit soukromně, jenom sama. Tehdy kandidoval do politiky za ODS (z té je i premiér Petr Fiala). Čas si našel, vyslechl mně. Ale divil se, proč se na radu ptám právě jeho. Tak jsem mu na to řekla, že je bývalý policejní prezident. Na to mi řekl, že oni trestní oznámení na soudce neřešili, ale posílali na ministerstvo spravedlnosti. A poradil mi, ať to medializují. Na to jsem mu odpověděla, že kauzu VSŽ Košice se snažím medializovat od roku 2000 a nikdo z novinářů mi nechtěl pomoct.
Toto jsou odkazy na slovenské kauzy:
https://popelka.blog.pravda.sk/2012/01/21/prokuratura-policia-politici-palko-fico-poslanci/
https://popelka.blog.pravda.sk/2012/07/30/rezesovci-tunelovat-se-vyplaci/
Oslovila jsem i inspektorát práce, ministerstvo práce, ministerstvo spravedlnosti, odbory, ale všechny informace a odpovědi se nedají dát do jednoho článku. Mluvila jsem před volbami i s tehdejším ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem, s Bartošem, Rakušanem, Robertem Šlachtou…před volbami chodí i politici mezi běžné lidi, tak jsem se snažila, když mi nepomohly předsedové soudu, které jsem taky písemně prosila o pomoc. Bartošovi a Rakušanovi jsem posílala i mail. Bartoš to přeposlal svému týmu, ať se na to podívají. Poslali mi odpověď, kde neřešili to, na co jsem upozornila, řešili jenom formální stránku práva. Jediný, který se snažil mně alespoň poslouchat, byl Lubomír Volný, ale ten se do parlamentu nedostal.
„Nejlepší“ byla i tak tehdejší ministryně práce Jana Maláčová. Poslala jsem ji mail, i dopis. Neodpověděla. Tak jsem urgovala odpověď. Přišel mi zpáteční potvrzující mail, kde bylo v hlavičce „spam, raději neotevírat“. Chápu, nebyla jsem její cílová voličská skupina.Když jsem moc otravovala, tak jsem dostala doporučení, ať se obrátím na úřad práce. Ale tam jsem byla a nepomohly mi. Protože kromě toho, že nebyly ochotni, tak jsou i divně nastaveny pravidla. Ale to by o tom byl další článek…protože těch info je víc. Chci hlavně podotknout, že snažila jsem oslovit o pomoc koho šlo. I ministry pro lidská práva. Od posledního jsem z kanceláře dostala písemnou odpověď, že toto není jejich agenda a nemohou mi pomoct.
Tady níže je připojený odkaz na můj dopis Jánovi Hamáčkovi, když chtěl odvolat Tomáše Petříčka, ale Jana Maláčová mu „nevadila“. Ten dopis je vložený do článku.
https://popelka.blog.pravda.sk/2021/04/22/ceska-kauza-vrbetice-a-spojitost-s-corona-krizou/
Chtěla jsem po Jánovi Hamáčkovi, aby jako předseda strany řešil práci tehdejší ministryně Maláčové. On mi neodpověděl. A taková malá zajímavost: Hamáček má chalupu a bydlí teď ve vesnici Oskořínek, kde má trvalé bydliště manžel soudkyně Lucie Bičákové. Je to soudkyně, která můj soudní případ dostala přidělený v lednu 2011 a psala rozsudek v září 2011. Na základě tohoto rozsudku vznikla celá absurdní situace, která mi zničila život. Její manžel je Vít Bičák a je už soudcem Nejvyššího soudu ČR. Nastoupil tam krátce po odstoupení Ivy Brožové z postu předsedkyně Nejvyššího soudu ČR. Nejprve byl na stáži a pak natrvalo.
Taky několik soudců, kteří „řešili“ můj soudní spor šli dělat soudce na vyšší soud. Předsedkyně Andrea Lomozová šla dělat předsedkyni na jiný soud v Praze, místopředsedové Městského soudu v Praze Hynek Zoubek a Viktor Sedlák jsou na Nejvyšším soudě ČR. Nejsou jediní a předpokládám, že jsou to náhody.
A Ústavní soud, konkrétně Pavla Rychetského jsem písemně oslovila s tímto případem už v prosinci 2014! Ano, už tehdy. Neměl zájem to řešit. Pak jsem ho oslovila několikrát zase….nezájem. Nejsem právník a ještě jsem nevyčerpala všechny možnosti. Předsedové soudu to neměli zájem řešit, ministerstvo spravedlnosti taky ne, tak co jsem měla dělat? Takže nikdo mi nemůže vyčítat, že jsem se nesnažila prosit o pomoct.
Jednou, už dávno jsem zkonstatovala, že já snad při nich „vystudují“ právo. Kdybychom všichni dělali tak, jak dělají čeští soudci, tak nevím, jestli by v této republice něco fungovalo. Přičemž na Ústavním soudě jsem měla dvě ústavní stížnosti, které měli přidělené soudci Jan Filip a Tomáš Lichovník. Oba měli senát, takže to neřešili samy. Takže spolu šest soudců v pohodě zamítlo moje ústavní stížnosti bez toho, aby viděli můj soudní spis jenom proto, že to nenapsal advokát?
Přičemž soudce Jan Filip v jednom z posledních rozhovorů uvedl, že noví ústavní soudci by měli pracovat půl roků bez asistentů a pak by se uvidělo, co v nich je. Tak proč on jako ústavní soudce s praxí si nedokázal nastudoval můj spis sám, bez asistentů a bez toho, aby mi ústavní stížnost napsal advokát? Tady je odkaz na ten článek.
Takže ústavní soudci mají asistenty, zapisovatelku a ústavní stížnost jim musí napsat advokát, protože oni za ten plat přeci nebudou studovat soudní spis? A soudce Jan Filip podle článku tvrdí, že soudce by se raději měl nad případem ještě měsíc zamyslet, než rychle rozseknout. Ale mně napsal při žádosti o první prodloužení lhůty, kvůli tomu, že mi advokáta přidělili jenom pár dnů předtím, že mi tu lhůtu už neprodlouží. Chápu, jako soudce končil, ale v senátu byli další dva soudci. Ani mi ji neprodloužil, to mu bylo jedno, že za těch 12 let už toho ponižování od soudců mám plné zuby a už to nezvládám psychicky. Čas navíc mi nedal, takže mi zabránil včasné spravedlnosti. Stejně včasné spravedlnosti zabraňují absurdní pravidlá českého ústavního soudu. Vždyť tomuto právnímu formalizmu a rozhazování peněz občanů na zbytečné právní úkony mohl Rychetský zabránit už v prosinci 2014.
Ale Zuzana Čaputová jako vystudovaná právnička to vidí jinak, proto dala vyznamenání Pavlovi Rychetskému:
https://popelka.blog.pravda.sk/2022/12/30/zuzana-caputova-a-jej-udelovanie-statnych-vyznamenani/
Tomáš Lichovník taky dělá soudce dlouhá léta a jako ústavní soudce si nevyžádal a nenastudoval můj spis sám.
Rozhovor JUDr. Tomáš Lichovník – kongres Právní prostor 2017
Ti dva ústavní soudci a jejich senáty (nepracují samy, ale v senátu) si mysleli, že si vymýšlím nebo Ústava zakazuje ústavním soudcům si nastudovat spis samy? Kdyby tam taková hloupost byla, tak ať dají návrh na změnu zákona. Nebo jim vyhovuje ta pohodlnost, že jim vše napíše advokát? Vždyť všichni máme stejná práva a povinnosti.Takže i já jako běžný člověk bych měla mít právo podat sama za sebe ústavní stížnost a ústavní soudce by měl mít povinnost nastudovat si soudní spis, nejenom si přečíst ústavní stížnost od advokáta a tím práce na spisu pro něho končí.
Nechci být ironická, ale budu: já jsem dělala před léty technologa bez asistentů. Sama jsem si vše zjišťovala, opravovala chyby po obchodních zástupcích z vydavatelství, dělala dozor při zakázce v celé výrobě, když se vyskytla jakákoliv chyba, nesrovnalost na kterou nepřišli při přípravě zakázky. Musela jsem být k dispozici a dořešit to bez asistentů a pokynů daných v zákonech. Musela jsem jenom používat odborné znalosti ze školy a zdravý rozum. Škola vás vše nenaučí. První rok byl fakt těžký a až po 3 letech dřiny jsem měla pocit, že se v tom slušně vyznám.
Vydřela jsem si to a pracovala poctivě za omnoho nižší plat. A to vše mi zničí nadprůměrně placeni soudci svým „přístupem“ k práci a právním formalizmem. Proč to mám tolerovat? Proč mám tolerovat nezájem politiků řešit nezájem řešit problémy v justici? Proč nikdo nikdy neudělal revizi platných zákonů? Proč v ČR platí zákon z roku 1963? Ano, nedělám si srandu. Podle tohoto zákona mi soudkyně napsala jedno Usnesení, ke kterému se nedalo odvolat. Podle tohoto konkrétního paragrafu, který se dal napasovat na cokoliv, nemuselo se nic odůvodňovat soudcem a nedalo se k němu odvolat, mi skutečně soudkyně poslala Usnesení. Proč to ministerstvu spravedlnosti nevadí a neudělalo revizi zákonů? Nepotřebujeme donekonečna nové zákony….
A proč ministr spravedlnosti Pavel Blažek nepřijal zákon na ochranu oznamovatelů korupce? Proč si Pavel Blažek nevyžádal můj soudní spis, když jsem mu několikrát psala? On si vážně myslel, že jenom otravuji? Protože tak mi vyzněli odpovědi z ministerstva. I Pavel Blažek, i Robert Pelikán, i Jiří Pospíšil, i Marie Benešová mi mohli pomoct. Podle odpovědí z ministerstva se nic nestalo. Nevadilo jim ani zbytečné rozhazovaní peněz daňových poplatníků na zbytečné právní úkony.
Tady je odkaz na článek, který mluví o tom, že Pavel Blažek nechce kvalitní zákon, chránici oznamovatele.
Jinak, oslovila jsem i Transparency a jejich právník mi napsal, že nedošlo k trestnímu činu.
Jednou, když jsem četla zase nějaké usnesení, tak jsem si dala otázku,
jestli všichni studovali v Plzni nebo z kterého ústavu jich pustili?
Vždyť soudci by měli být elita národa, tak proč tomu tak není?
Komentáře
Okomentovat